Vývoj koní
EOHIPPUS- měl velikost lišky, na končetinách měl 5 prstů, žil převážně v lesním a bažinatém prostoru.
OROHIPPUS - jeho tělo bylo už štíhlejší, na předních končetinách měl 4 a na zadních 3 prsty. Odhaduje se, že vážil průměrně 5, 5 kg a v kohoutku byl vysoký 36 cm. Oči ani zuby ještě nepřipomínaly dnešního koně.
MESOHIPPUS - byl větší, měl delší nohy a chrup vhodný ke žvýkání rozmanitější, ale stále ještě měkké potravy. Na všech končetinách měl po 3 prstech.
PLIOHIPPUS - stál na jediném kopytě, žil asi před pěti milióny lety.
HIPPARION - výška 120 - 140 cm, změna chrupu, tvaru lebky a prodlužování končetin.
EQUUS - uzavírá vývojovou řadu. Žil v Americe asi před třemi nebo dvěma milióny let, tedy dříve než člověk.
Na počátku lidských dějin žily dva typy divokých koní. Ty se přizpůsobily měnícímu se životnímu prostředí a staly se základem všech plemen domácího koně.
KERTAK - dodnes žije ve stepích Dálného Východu Střední Asie a v zoologických zahradách. Jeho kohoutková výška je 130 - 140 cm, má mohutnou hlavu, stojatou hřívu a krátké silné končetiny.
TARPAN - žil v oblasti Kaspického a Černého moře. V 80. letech 19. století byl vyhuben. Jeho kohoutková výška byla 135 - 145 cm, byl ušlechtilejší a štíhlejší.
Péče
hříva + kštice
- protrháváme je speciálním hřebínkem
- hříva rostoucí v místech, kde leží nátylník uzdečky, se většinou stříhá nakrátko
správná délka: asi na jednu šířku dlaně
ohon
- čas od času se zastříhne spodek, když je ohon příliš dlouhý
kopyta
- po oschnutí se potře stěna, chodidlo a rohová střelka nesoleným tukem nebo vazelínou, aby se zabránilo unikání vlhkosti z kopyta a přílišnému vyschnutí kopytního rohu
kontrola kopyta: každých 4 - 6 týdnů
Koupání a plavení koní
- pomáhají k čistotě kůže koně
plavení
voda: 15° C
- nikdy se nesmějí plavit hned po krmení nebo silně uhřátí, mohlo by nastat schvácení kopyt
- pobyt koní ve vodě by měl trvat 5 - 10 minut
- bez postrojů a sedla
- neplaví se kojící a březí klisny
Stříhání koně
- ostříhaný kůň by měl mít v chladném počasí deku, aby nenachladl
částečný střih = minimální střih.
- srst se odstraňuje pouze na hrudníku, břiše, horní části nohou, plecích a stehnech
- nadměrné pocení se omezí a tepelná funkce srsti zůstává
čabrakový střih
- snižuje tepelnou funkci srsti
- srst zůstává na nohou a na hřbetě ve tvaru pokrývky
honební střih
- celé tělo je ostříhané kromě nohou (chrání tak nohy před poškrábáním a poraněním)
- někdy se nechává i plocha ve tvaru sedla
Věk koníka
Průměrný věk je nejvýše 20 let. Nejvyšší výkonnosti dosahuje kůň mezi 7 - 12 rokem.
Trojí dospělost
v 9 - 12 měsících - pohlavní dospělost
v 3 - 4 letech - chovná dospělost
v 5 - 7 letech - tělesná dospělost
Životní cyklus koně
prvních 12 měsíců - malé nohy, pevná potrava v 6 týdnech, ve 2 měsících ztráta husté srsti, odstav ve 4 a půl až 6 měsíců, pohlavní dospělost (v 9 - 12 měsících)
střední věk - v 5 - 10 letech tělo plně vyvinuto, kůň na vrcholu svých sil
pokročilý věk - zuby se obrušují, žvýkání potravy je obtížnější
odhadnutí stáří koně podle stupně tělesného vývinu a celkového vzhledu
hříbata
- vysokonohá, jsou vyšší než delší, mají klínovitou hlavu s vyklenutým čelem, čelisti průměrně krátké, pysky tuhé, k dásním těsně přivřené
- mají nedostatečně vyvinutý kohoutek a na krku krátkou hřívu, v níž je dosud mnoho vlnitých podsadových chlupů
starší koně
- hranaté tvary
- srst začíná bělet nejprve na hlavě, první bílé chlupy se objevují na očních obloucích a teprve potom narůstají jinde po těle -koně prokvétají
- grošovaní bělouši ztrácejí grošování a stávají se čistě bílými
- hlava ukazuje nejvýrazněji obraz stárnutí: kostní hrany a výčněly se ostřeji rýsují navenek
- hřbet koně se pronáší, plece se posunují víc dopředu a kolem řiti se úbytkem tukového vaziva tvoří hluboké jámy u hodně starých koní